Souvislost problémů v ranném dětství s porodem

V minulých dnech jsem byla požádána o pomoc při řešení problémů s malými miminky. Jednalo se o zdánlivě banální problémy s kojením. V několika případech mi volalaly maminky, že jejich miminko odmítá prs a nechce pít... některé problémy lze vyřešit po telefonu, ale většinou poprosím o schůzku. Potřebuji vidět jak daný problém vypadá. Občas si dělám srandu, že vždy když do domácnosti přijdu, miminka jsou ukázková. Jako naschvál, jakoby tušila, že se na ně někdo přišel podívat a zhodnotit jejich zájem o mléko:-)
Když se nad tím, ale zamyslím do hloubky, něco do sebe to má. V podstatě se jedná o jakýsi psychologický efekt. Protože v momentě, kdy do domácnosti vkročím, spadne z ženy velký stres a obavy z dané věci, uklidní se a miminko je také klidnější. Jak jednoduché...
Často maminky ponoukám ať na děťátka mluví klidným pevným hlasem. Ať je hladí, dotýkají se jich. Zabalují je do jakéhosi energetického ochraného vajíčka.
Když se děťátka většinou bezproblémově přisají a hltají mléko z prsu (o kterém si maminka myslela ještě před pár minutami, že jej nemá, nebo je slabé), tak se většinou ženy rozpovídají o porodu, pláčí a není příliš těžké rozpoznat co přesně stojí za příčinou jejich trápení.
Většinou se jedná o to, že miminka potřebují maminčinu náruč a teplo jejich těla, které se jim nedostalo po porodu. Nejednou byla děťátka separovaná ihned po porodu (buď kvůli komplikacím při porodu, nebo třeba z důvodů nízké teploty...) nebo byla separovaná později, většinou kvůli žloutence.
Nechci nikomu sahat do svědomí, nejsem lékař a zdravotník, ale když jsem asistovala u porodu jako dula, několikrát se nám stalo, že ačkoli byl porod bezproblémový, miminko v dobré kondici, lékaři doporučili separaci miminka kvůli nízké teplotě. Dnes v 21. století, kdy jsou knihovny a internet plné informací o bondingu, o jeho prospěšnosti v navázání vztahu maminky s dítětem, o jeho prospěšnosti v budoucí kvalitě života, o jeho prospěšnosti při tvorbě mateřského mléka a následné laktaci. To, že se miminko zahřeje lépe na matčině těle než kdekoliv jinde je holý fakt, který osvícení odborníci naštěstí využívají, ale bohužel to stále není přirozeným a standardním postupem. Tolik toho ještě nevíme, ale co je jasné, že dítě patří rodičům, nikoli na vyhřívané podložky. To si děti, ani ženy, které právě porodily své děti nezaslouží.
Jak taková následná péče po separaci vypadá? Děti jsou velmi podrážděné, rozhazují ručičkama, nožičkama, propínají se. "Nechtějí se přisát", ale ne z důvodu toho, že by matka neměla dostatek kvalitního mléka, ale protože jim byla odepřena jejich základní potřeba sání ihned po porodu.
Aby toho nebylo málo, velmi často nemají novorozené maminky velikou podporu na novorozeneckém oddělení a jsou ponižovány sestrami nejapnými poznámkami typu: " Vy jste nechala prsa doma", " Vy máte stejně špatné bradavky", "To jsou bradavky na klobouček" atd. Rozhozená žena, která potřebuje laskavé zacházení, péči a podporu většinou pak podlehne nátlaku a svolí s příkrmem. Z porodnice odchází s cejchem, že není schopna kojit, ačkoliv ve většině případech kojit plně zcela určitě může.
Doma většinou dojde k tomu, že ačoli se o kojení ještě pokouší, okolí na ni "útočí" dál, velmi "dobře míněnými radami", a tak v prvních týdnech sice ještě trochu kojí, ale většinou dokrmuje umělým mlékem a později jím začne nahrazovat kojení, protože se dostane do bludného kruhu a mléka začne díky tomuto kolotoči mít opravdu méně.

Nejsem žádná propagátorka kojení za každou cenu, ale jsem si jistá, že kdyby se ženám dostalo laskavé podpory své děti by kojit dokázaly.
Naše děti jsou velmi chytré, dokáží samy prs najít, chytit a pít z něho pár minut po porodu. Potřebují jenom naší náruč, vyslyšet je i když pláčí, protože nemají jinou možnost jak nám své pocity sdělit. Pochováním a pohlazením, spaním s nimi a nošením v šátku či nosítku miminka nemůžeme rozmazlit. Naše děti s námi byly ve spojení 9 měsíců a nyní jsme ochotni přistoupit na hru okolí, která naše děti bere a separuje od nás... Nenechme si to líbit, protože vyčítat si budete to co jste neudělali spíš, než to co jste udělali...
S láskou a respektem Markéta